Chtěla jsem být indiánem
myslela jsem si, že indiáni
jsou všichni cikáni
a máma mě okřikovala
když jsem na ně volala na pozdrav
hledala jsem svůj kmen
už jako dítě a myslela jsem si
že je na dosah
Teď se rozhlížím
a prohlížím si hmotu těl a prostory duší
jejichž jsem chtě nechtě součástí
všichni se v kruzích milujeme se všemi
vzrušení se předává jak Černý Petr
a všichni ho chtějí a zároveň se bojí
že právě jim zůstane v ruce
na další světelné roky
ze země ze mě ze mě
myslím, že mezi hvězdami není prázdno
myslím, že je to prostor zcela beze zbytku naplněný doteky
na které není ve vrstvičce zemské přitažlivosti
dost místa
jsou tak lehké
že je nelze udržet
prochází skrz dlaně a tělo pryč
Dívám se Za
a pozoruji
že na stole mám
láhev vína z francouzské vinice
kde jsme se na podzim dívali do oparu vzduchu
starou knížku pro děti plnou obrázků a říkanek
v hrnku zapíchnuté dlouhé peří
čínské kuličky s obrázkem draka a názvem „Zrcadlení hvězdného nebe“
černobílé fotky Igora Malijevkého
barvy na sklo které proměňuji v hejna rybiček
obal od Lysbethovy tantry
dvd od BBC na kterém jsou prý „Jiné světy“
na které se asi nikdy nepodívám
protože tenhle svět je tak „jiný“
že žádné sci-fi ani pohledy jinam
mně netřeba :-)
A jak u vás moji milí???
