modlitba

Znáte ten pocit, když se podíváte na nebe a září tam statisíce hvězd? Sametová jiskřící tma nabitá posvátnem?

A stalo se vám někdy, že jste se podívali a byla tam jen tma a prázdno? To nic, možná vám jen chybí nějaký ten "vitamín"...

Přemýšlím o síle rozhodnutí a vzpomínám na mou první opravdovou modlitbu, která zněla "Tak já do toho teda jdu."

nejde to nejde nejde psát...

I believe in fantasy

Surreal dílna na Fotografis...

a punk-trip do Kralup...

A také jsem si dnes vzpomněla na několik songů z Loly...

Nemáte ten film někdo k zapůjčení pls?

http://www.youtube.com/watch?v=DhCa0FtGm1s

Manni: 'Lola?'

Lola: 'Hmh?'

Manni: 'If I was dying right now, what would you do?'

Lola: 'I wouldn't let you die.'

I don't believe in trouble

I don't believe in pain

I don't believe there's nothing left

but running here again

I don't believe in promise

I don't believe in chance

I don't believe you can resist

the things that make no sense

I don't believe in silence

cause silence seems so slow

I don't believe in energy

if tension is too low

I don't believe in panic

I don't believe in fear

I don't believe in prophecies

don't waste any tears

I don't believe reality

could be the way it should ¨

but I believe in fantasy

the future is understood

I don't believe in history

I don't believe in truth

I don't believe there's destiny

but someone to accuse

I believe

..............................................

I wish I was a stanger who wanders down the sky
I wish I was a starship in silence flying by
I wish I was a princess with armies at her hand
I wish I was a ruler who'd make them understand

Come to me (Back to me)

I wish I was a hunter in search of different food
I wish I was the animal which fits into that mood
I wish i was a person with unlimited breath
I wish I was a heartbeat that never comes to rest

Back, back, back to me
Come to me
Back to me

Mě to baví...!!!

Dlouhý den. Mám otevřené okno. Jde sem lehounce mrazivý vzduch. Na hradě jsem už asi jenom já a pan prezident. Píšu smlouvy, připravuji dílny, plánuji rozvoj našeho oddělení a stále se valí nové věci... Mám pocit, že čím je tu člověk déle, tím více práce se objevuje... Nemůžu poslední dny spát. Nevím, čím to je. Spím tak čtyři hodiny a pak se excitovaná probudím a přemlouvám sebe samu ke spánku. Nakonec to vzdám a jdu něco dělat... Teď už to tu ale balím...

domů...