Mimo nebo mimi?

Dnes jsme měly naši pravidelnou pracovní schůzku. Holky z dvacítky(Ir a Ba) a my z devatenáctky (Mo a já), klasické organizační záležitosti. Jen na závěr Ba, že by nám chtěla ještě něco říct... Chvilka napětí... A co jiného by to mohlo být... Ba je těhotná :-)

Tak doufám, že mi z toho nehrábne :-) V takhle doslova těhotném prostředí jsme se ještě nepohybovala. Nejprve A a Lu, za kterou jsme nastoupily my s Ir. A pak už to jelo: Mi, Ša, An. A teď Ba. Za půl roku 5 mimin a za dalších pár měsíců tu bude další...
Teda, škoda, že nikdo není doma... Vždycky tady někdo je. A zrovna teď, když bych si potřebovala dát s někým panáka... Jsem z toho úplně mimo... a dosvědčuje to i fakt, že ve slově "mimo" jsem se před chvilkou překlepla a napsala jsem "mimi" :-)

No nic, za hoďku jdu do sauny s Bo. Těším se...

Juchůůůůůůů!

Tak ta polívka zabrala. Byla jsem tu sama, jen hudba, pes a já... Nádhera. Postupně přibývá obyvatel a ubývá polévky :-)

Vaření "pod zorným úhlem věčnosti"

Dneska mi zase zní v hlavě píseň Václava Stratila "Všechno bude fajn..." Zkusím ji vyhnat nějakou jinou a brouzdám v Ra muzice, co má na noťasu... Pak půjdu uvařit makrobio-celiatickou polévku, aby jí mohli všichni vegetariáni, vegani, makrobiotici, celiatici a vůbec celá ta naše ulítle uvědomělá hnízdo grupa :-) Beztak jim to vaření už všem dlužím. Poslední dobou jsem vždycky přišla k hotovému. Ale díky tomu jsem zase nějak spontánně najela na makrobio režim! Tedy ne úplně a rozhodně ne nějak dogmaticky. Jen jsem najednou zjistila, že mi jiná jídla už ani moc nechutnají... Ha, tak teď mi tu začali zpívat nějaký alikvótní buddhisti. Připadám si trochu jak v Tibetské detektivce. Jen zatím nemám zápletku, vraha ani oběť :-) Snad jen tu mrkev, co za chvíli rozšmelcuju, jak by řekl Had :-)
Zpívaj tam "ha ha hu ha hu ču a čcha..." a pak už jsou ta slova moc složitá... To asi potřebuju.

A jaký byl den? Nějak v zastřenosti a touze ho přežít. No, ne zcela konstruktivní přístup. Ale nějak se mi nedařilo ho výrazně změnit. Vlastně obyčejnej dobrej den, řekl by možná vnější pozorovatel. Ale když se na to člověk podívá "pod zorným úhlem věčnosti", tak teda nic moc :-) Tohle by nemělo smysl... Nebo ne pro člověka mého typu. Jsem asi moc náročná... Ale jak jinak? Tak jdu vařit... Možná to bude nejlepší výkon, co dnes mohu podat... Mlask :-)

Horizontální poloha a její podoby... a není to o sexu :-)

Víkend s panem Valdsteinem, Ladou a Hollarem. To byla neděle, sobota byla spací, úklidová a návštěvová. Přijela Ma, maminka už od dvou holčiček. Navštívili jsme Hada s ženou a jejich malinkým Maty. Veselejší a spokojenější mimino jsem snad ještě neviděla. Pořád se smálo, mrkalo na nás všechny a všechno ho bavilo a taky pořád hopsalo. Vlastně to byl spíš takový hopík. Že by vliv maminčina farářování? Maty už vlastně jako miminko spolu s maminkou oddával... Byl schovaný pod talárem a koukala mu jen hlavička.

Víkendy mi teď připadají závratně krátké a rychlé a můj život vůbec... Jak to zastavit? Asi zase budu muset najet na režim méně spánkový...

Moc mi o víkendu pomohl Ra. Došlo mi to včera večer. Všichni jsme seděli u nás v "čajovně - obýváku" na zemi, vázali jsme staré i nové hadry na závěsy a ubrusy na batiku a povídali. Ra tak dlouho opakoval otázku, jestli to trápení (moje i Hane) není zbytečné, že jsem nakonec přišla na to, že jo :-) Chtění, lpění, představy,... jak jednoduché. Pořád jsme s Ha vynalézaly nějaké "ale", až už všechna "ale" zmizela. Prostě blbost... Milovat... a všechno ostatní je navíc... No, teoreticky snadné, v praxi fuška. Ale pravdou je, že se mi to povedlo... Tak teď na to nezapomínat, živit ten klidný pocit, který se při plném pochopení dostavil...

Teď, když si to znovu čtu, mám pocit, že můj blog začíná opravdu nabírat esoterické obrátky. Věřím tedy milý/á čtenáři/ko v tvou zasvěcenost či alespoň toleranci...

A ještě musím zmínit Bo. Žena, která sem přinesla na 14 dní tak úžasné světlo, že bude trochu těžké se s ním nepotkávat. Ale kdo ví... Kdy, kde, jak. Třeba na Vysočině? Třeba v Praze? Třeba... každý, každá jinde. Přesto v něčem spolu...

Ha (a teď to není jméno, ale citoslovce zastupující pocit uvědomění :-) Tedy "ha" , a to mi připomnělo, že Hane včera večer po rozhovoru s Ra přinesla "horizontální polohu" a četla modlitbu. Tak jsem si lehla a odříkávala spolu s ní. Smáli jsme se... zpočátku... ale fungovalo to :-) A Ra nás nejdřív moc nechápal, ale na závěř řekl: "To je krásný, to je pravda". A Hane vzala Indiga šla to praktikovat někam do stromovky... v 9 večer. A přišla za hodinu i s Ty. Hmmm, ale teď už nejvyšší čas, zalomit to znovu do horizontu...

Tak dobrou, mrou, mruuu... pro dnešek... A slibuji, že začnu psát méně chaoticky :-)