Objetí...

Klid... Došlo mi, že to všechno co prožívám, je neúměrně moc umocňováno stresem v práci. Dnes jsem tu už druhý den sama. Byla jsem soustředěná a udělala jsem toho spoustu! Všechno v klidu... i ty vztahy a chlapi mi připadaj najednou víc v pohodě :-) Vlastně, žádný problém... Nádech výdech, máš celej příběh. No, nikdy jsem moc nechápala, jak vypadá přepracovanost a jak to může člověka drtit. Tak, nejvyšší čas jít domů. Pomazlit se s Indigem - naším novým psem, najíst se a zase pracovat... Ale pohoda... dneska mě to opravdu baví a naplňuje. Hýbe se to... Už se moc těším na příští týden na sobotu. Budu mít program s dětma na MAlšovi. Pořád je ve mě ta vzpomínka na dílnu, kdy jsem si nebyla jistá, zda to vůbec mělo nějaký smysl, byla jsem úplně vycuclá a sklízela jsem materiály a přišla ke mě jedna holčička a jak jsem byla u země skloněná, tak ona mě zezadu objala a lehla si na mě...
Byla to taková energetická vlna, že mě to narovnalo na několik týdnů... Tak jo, tak já frčím... už opravdu... :-)