V patek vecer, celou noc a pul soboty zkousime projit brnenskou Tmou. I prestoze jsme v tymu jeden umelec - kreativec (umelkyne :-) a dva matfyzaci probojujeme se jen k pate sifre z sestnacti. Koncime v sobotu ve dve odpoledne. V prubehu noci a dne mam nekolik usinacich krizi, ale usnu asi jen na deset minut na ulici Anenska a pak jedu dal... Prumerne lustime jednu sifru tak ctyri hodiny. Nekterou i sest a neuspesne. Cas ale plyne uplne jinym zpusobem... Je to zahada... Je to fajn zkusit si pul noci prochodit, dalsi kus stravit v nonstopu a pritom na max zkouset vyzdimat svuj mozek.
Taky jsem poznala Brno z uplne jinych uhlu a vsimla si veci, ktere normalne nevnimam. Ted napriklad vim, jak je to s morovym sloupem na svobodaku :-) a na kerem kostele je provokativne vystrceny zadek... a vubec bavilo me sledovat male skupinky, jak zaplnuji vsemozne podchody, strisky a pristresky a jak od nich problikava jen lehoucce modre svetlo celovek.
Nedele je dospavaci... Taky toulka skrz Stromovkovu. Sedime na strome a cteme Hrabete... Vzduch mrazi i hreje. Tak to mam nejradsi... Chvilema pozoruju deti. Jak si hrajou a prolejzaji prolejzadla... a premyslim o tom, jak moc je to (ne)bezpecne.
A vecer povidame s DARuRou... o tom, jak a koho a proc ucit... Jsme z toho cely upremysleni. Rozhovory s nim jsou ale uzasne :-)
