úterý 27. května 2008

A země sála mě...

Tak si to tu zpětně pročítám a říkám si, že jsem byla slušně přepracovaná a vystresovaná...

Teda to tělo mi dává zabrat. Hmm, hmm, hmm... už je to 4 týden, co mě bolí v krku a je to taková houpačka... lepší... horší... lepší.... horší... Skoro jsem už začala rezignovat a uvažovat o antibiotikách, které by to všechno vymlátili. Prostě reset. Třeba by to zresetovalo i ty příčiny. No, asi ne. Tak jo, tak já budu trpělivá a opatrná a bdělá.

Ale přežila jsem pondělní adrenalinovou schůzku s vedením a mám pocit, že se mi v lecčems ulevilo. Tak to snad už půjde nahoru. Deadline jsem si určila nejpozději na konec června, protože chci jet na klasickou lipničárnu, na archárnu a na tu chci být fit. Proto abych tam mohla lítat, řádit a být... prostě být... to, co jsem a ne to, co nejsem, jak tomu v mnoha případech poslední dobou je. Ne, že bych se přetvařovala, ale najednou z té celé škály rolí, které v tomhle světě hraju a můžu a chci hrát, stále více převažuje jen ta jedna... ta pragmatická. Ta "praštěná, hravá" je teď někde v koutě a pozoruje a moc to nechápe... tápe, pe pe, epe, tepe, v tobě ve mě, hoj, boj, sloj, slůj, stůj, vzhůru, dolů, volá, srdce, zde nekončí tvá pouť... jen z cesty neuhnout... jup!

Napadaj mě taková divná slovní spojení. Např. "intimita ostnatého drátu"... Asi to rozvedu...


Intimita ostnatého drátu
mám hlas
mám vlas
na vlas
stejný hlas
jako oběť na špagátu...


Ty vole, radši toho nechám. Děsím sama sebe :-)

No nic... z pozitivních událostí posledních dní...

Třeba plenér ve Velimi.... Někteří účastníci - účastnice a páry už se stali mými oblíbenci... Tentokrát to vyšlo jako ukázkový generační průřez, od dvanáctileté slečny až po stařečky. Taky se účastnilo pár přátel a to bylo moc milé... bez jejich pomoci by to asi vůbec nemohlo tak skvěle fungovat. Oroň byl navíc božsky cestovatelsky oděn, takže vypadal jako lovec Pampalíny a dodával tomu ducha exotičnosti a hravosti. Podobně jako Indigo, který si to užil po svém... Tématem byly "Proměny krajiny" a reagovali jsme na zapomenutého Wilhelma Riedela, který mě nadchnul svou fantastickou malbou skalnatých pobřeží. V lomu jsme si tedy spolu s geology, kteří měly krátké povídání, představovali, jak ta krajina vypadala před sto miliony lety, když sem ještě sahalo moře a vůbec... jak se měnila. Taky jsme zkoumali zkamenělé úlomky pradávných živočichů a imaginovali a kreslili jejich těla, podle naší fantazie...






Polední piknik se vydařil. Muž v červeném uvařil božskou staročeskou polévku a celkově to byla díky počasí a účasti extáze :-)



Tahle fotka mi připomíná tu neuvěřitelnou trávu. Její fantastickou zeleň a to jak trčela k nebi. Chodila jsem bosa a sála zemi a země sála mě.




pondělí 19. května 2008

To call for hands of above...

V neděli se hned po ránu vydávám do deště. Z Prahy pryč. Jedu za Oroněm do Velimi a pak do lomu připravovat plenér. Krajina, krajina, krajina!!! Tráva trčí do vzduchu a propichuje ho až do výše mých kolen. Promokávají mi boty a nabaluje se trochu bláto, kolemjedoucí auto mě přeleje sprchou. Choulíme se pod jeden deštník a Oroň má jen své letní tričko a reflexní vestičku, co nosej silničáři. Vypadáme asi trochu netradičně... já k tomu v purpurových punčochách a teniskách.
Od lomového jezera se přesouváme do Kolína a přepadáme číňana, kde ochutnáváme rýži, nudle a kdesi cosi k tomu, včetně smažených jahod... nechala jsem se zase strhnout tím požitkářem. V podvečer se navracím do Hnízda, kde už čeká Da s Bo a večeře. A také Bratr s léčbou. Už se mi trochu vyvinul podmíněný reflex a tělo se má tendenci trochu "cukat" před bolestí. Tak jsem začala meditovat a trénovat pocit, že "já nejsem ta bolest". A funguje to, bolest je sice stejná, ale "já" se tím nenechá pohltit. Pozoruje... Samozřejmě do toho neustále padám znovu a tak se opakovaně musím zase vynořovat a jen pozorovat... Ale jde to... Taky je to fajn v tom, že je to část dne, kdy "jenom jsem" a kdy se věnuji hlavně svému tělu. Uvědomuji si ho... u - vědomuju ju jí ji... A už se moc těším až budu moci zase začít běhat!!!
A večer přišli na návštěvu Bratranci, o kterých jsem zprvu netušila, že jsou právě v tomto poměru... Trošku jsme si povídali, tak nějak nesměle se oťukávali... aspoň mi to tak přišlo :-) A zpívali jsme a mě bylo moc dobře... večer jsem usínala a jedna písnička mi pořád zněla v hlavě a ráno jsem se s ní probudila... Teď nám to tu ještě s Bo pouštím na dobrou noc...

A taky tahle...
http://www.youtube.com/watch?v=CoSL_qayMCc

A tahle...
http://www.youtube.com/watch?v=s4_4abCWw-w

pátek 16. května 2008

Jakoby mi zkřišťáloví svět

Zase drobím trochu světla do slov
Ty nejsi
a já Tě proto nemůžu najít
nejde Ti poslat sms nebo mejla a gps tě nemá v paměti
ještě jsem tě nevygůglovala tak jako Květa Jardu
ani na Tebe nejde myslet před spaním
protože nemáš obrys

Nohy si zahřívám růžovým polštářem
a všichni už dýchají sny do peřin
venku je vlhko a tma
na stěně se nám odlupují fotky přátel
a nikdo dnes nemá energii na to je přikurtovat zpět
zase jedna padá a šumí při tom po stěně
jak tam kreslí svýma hranama

a já zase zkouším své hrany obrušovat
a brouzdám při tom do příběhů jiných
abych viděla
jak to dělaj oni
surfuju hlavně za Klo
protože pro mě začal představovat lidský bezpečí
který není z jiný planety a cítím ho blízko
teď zaskřípaly dveře a vstoupila žena
v červených šatech

kýchám a myslím na Vášu
který dnes syčel v Lysé
a na kterého jsme nemohla protože se pořád trochu potím
a jsem na jehlách
akupunkturních
nejvíc mě baví ty co dostávám do hlavy
jakoby mi zkřišťáloví svět
a v hlavě mám potom větrový pocit
taky mě baví ta do břicha
protože jí necítím
cítím jen ten druhý párový bod
který vůbec nemám napíchnutý
načež Bratr řekl že mi ho taky napíchne
a že třeba pak ucítím ten první
tím mě rozesmál
což se při píchání jehel do břicha nemá...

večer se chvíli bavím s Lu o lažánkách a tantře
a znovu mě to naláká a znovu mě to odradí
tak zítra zasurfuji po tom
co nabízí praha
asi

myslím ještě na Ha
s čím asi dnes usíná v hlavě
a taky si vzpomenu na dnešní sen o Tygrovi
který byl konejšivý i když už z něj je jen mlha bez příběhu
a na to jak klečel a obejmul mě kolem nohou a kolem pasu
a bylo v tom moře něhy...

je 0:41 a půjdu spát
abych zítra mohla za Da na tržnici
obhlídnout český větnam a základnu naší
makro
bio
kuchyně

čtvrtek 15. května 2008

Píseň pro Bo a jiné blízké ženy :-)

...vzduch začal vonět. Venku hřmí a prší... šíííí... šííí... šííí

http://www.youtube.com/watch?v=93ETA51Wcdg&NR=1
http://www.youtube.com/watch?v=BVH6c_JN7SA&NR=1
http://www.youtube.com/watch?v=rY7uTO_GuDg&feature=related

Strange angels

They say that heaven is like TV
A perfect little world that doesn't really need you
And everything there is made of light
And the days keep going by
Here they come
Here they come
Here they come.

Well it was one of those days larger than life
When your friends came to dinner
and they stayed the night
And then they cleaned out the refrigerator -They ate everything in sight
And then they stayed up in the living room
And they cried all night

Strange angels - singing just for me
Old stories - they're haunting me
This is nothinglike I thought it would be.
Well I was out in my four door with the top down.
And I looked up and there they were:Millions of tiny teardrops
just sort of hanging there
And I didn't know whether to laugh or cry
And I said to myself:What next big sky?
Strange angels - singing just for me
Their spare change falls on top of me
Rain falling
Falling all over me
All over meStrange angels - singing just for me

Old Stories - they're haunting me
Big changes are coming
Here they come
Here they come.

Zakořenit

Jsem doma a stůňu. Stále ještě... Bo šije pro Bratra čínský obleček a já pozvolna bojuji se svým podnikatelským záměrem, který mám vytvořit v rámci PhD. Asi budu psát o svém snu a chci o tom dát řeč s Bo, Ha a Da, ale asi teď stejně v mé blízkosti není nikdo, kdo by měl energii, odvahu či jasnou představu, jak to začít pomalu zkoumat a realizovat. Tak budu muset sama. Ale když to bude mít hlavu a patu a bude to silné, tak to snad ostatní přiláká a strhne :-)
Taky nechávám v hlavě šumět a šeptat věci minulé. Včera jsem si při tom i dobře zařvala. Zdá se, že už se mi vrací hlas :-) Sousedi se možná lehce podivili. Už tu tím budeme proslulí. Nedávno Bo s Ha halekaly z oken: "Doprdele, proč furt někdo musí mít nějaký pocity!!!" "Fuck off pocity!!!" Myslím, že pro nějakého chodce na ulici to mohlo být docela zajímavé prozření, pokud se zrovna něčím užíral.
Jinak ty ulice tady kolem mají docela svou sílu. Nedávno se Ja v noci vracel se svou kámoškou do Hnízda a zase něco řešili hlavou a hlavou a hlavou. A najednou se někde nahoře otevřelo okno a z něj vyletěla kniha, která jim padla před nohy. A já jsem zase nedávno našla na ulici čajovou růži. Jarobal na to řekl, že to musela být strašná hádka... a mě kupodivu tahle varianta vůbec nenapadla. Myslela jsem si, že ji prostě někdo ztratil... že mu vypadla a ani si toho nevšimnul. Hmmm, pak jsem si řekla, že to o mě a Jarobalovi taky vypovídá... Vlastně princip arteterapie, barva, obraz, tvar a každý vidí jiný příběh. Ta růže už u nás žije několik týdnů. Asi jí nechám zakořenit a pak jí zasadím.

Ještě tu dám link na mojí oblíbenkyni, kterou jsem před rokem zažila v Praze:
http://www.youtube.com/watch?v=uIT5X46aJcY&feature=related

Now only an expert can deal with the problem
Because half the problem is seeing the problem
And only an expert can deal with the problem
Only an expert can deal with the problem
So if there?s no expert dealing with the problem
It?s really actually twice the problem
Cause only an expert can deal with the problem
Only an expert can deal with the problem

Now in America we like solutions
We like solutions to problems
And there?s so many companies that offer solutions
Companies with names like Pet Solution The Hair Solution.
The Debt Solution. The World Solution. The Sushi Solution.
Companies with experts ready to solve the problems.
Cause only an expert can see there?s a problem
And only an expert can deal with the problem
Only and expert can deal with the problem
Now let?s say you?re invited to be on Oprah
And you don?t have a problem
But you want to go on the show, so you need a problem
So you invent a problem
But if you?re not an expert in problems
You?re probably not going to invent a very plausible
And so you?re probably going to get nailed
You?re going to get exposed
You?re going to have to bow down and apologize
And beg for the public?s forgiveness.
Cause only an expert can see there?s a problem
And only an expert can deal with the problem
Only an expert can deal with the problem

Now on these shows, the shows that try to solve your problems The big question is always ?How can I get control? How can I take control?? But don?t forget this is a question for the regular viewer The person who?s barely getting by. The person who?s watching shows about people with problems The person who?s part of the 60% of the U.S. population 1.3 weeks away, 1.3 pay checks away from homelessness. In other words, a person with problems. So when experts say, ?Let?s get to the root of the problem Let?s take control of the problem So if you take control of the problem you can solve the problem.? Now often this doesn?t work at all because the situation is completely out of control. Cause only an expert can deal with the problem Only an expert can deal with the problem Only an expert can deal with the problem So who are these experts? Experts are usually self-appointed people or elected officials Or people skilled in sales techniques, trained or self-taught To focus on things that might be identified as problems. Now sometimes these things are not actually problems. But the expert is someone who studies the problem And tries to solve the problem. The expert is someone who carries malpractice insurance. Because often the solution becomes the problem. Cause only an expert can deal with the problem Only an expert can deal with the problem Only an expert can deal with the problem Now sometimes experts look for weapons. And sometimes they look everywhere for weapons. And sometimes when they don?t find any weapons Sometimes other experts say, ?If you haven?t found any weapons It doesn?t mean there are no weapons.? And other experts looking for weapons find things like cleaning fluids. And refrigerator rods. And small magnets. And they say, ?These things may look like common objects to you But in our opinion, they could be weapons. Or they could be used to make weapons. Or they could be used to ship weapons. Or to store weapons.? Cause only an expert can see they might be weapons And only an expert can see they might be problems. Cause only an expert can deal with the problem Only an expert can deal with the problem Only an expert can deal with the problem And sometimes, if it?s really really really hot. And it?s July in January. And there?s no more snow and huge waves are wiping out cities. And hurricanes are everywhere. And everyone knows it?s a problem. But if some of the experts say it?s no problem And other experts claim it?s no problem Or explain why it?s no problem Then it?s simply not a problem. But when an expert says it?s a problem And makes a movie and wins an Oscar about the problem Then all the other experts have to agree that it is most likely a problem. Cause only an expert can deal with the problem Only an expert can deal with the problem Only an expert can deal with the problem And even though a county can invade another country. And flatten it. And ruin it. And create havoc and civil war in that other country If the experts say that it?s not a problem And everyone agrees that they?re experts good at seeing problems Then invading that country is simply not a problem. And if a country tortures people And holds citizens without cause or trial and sets up military tribunals This is also not a problem. Unless there?s an expert who says it?s the beginning of a problem. Cause only an expert can deal with the problem Only an expert can deal with the problem Only an expert can deal with the problem Only an expert can see there?s a problem And see the problem is half the problem And only an expert can deal with the problem Only an expert can deal with the problem...

úterý 13. května 2008

Děláme pohyby

Už zase můžu mluvit. Dnes je to 6 dni od chvíle, kdy jsem ztratila hlas. Ještě včera byly hlasivky jako kámen, zcela nepružné a mohla jsem vydávat jen těžko artikulovatelné zvuky. Den předtím ani to ne. Dneska už zase mluvím... trochu jako robůtek, takovým artificiálním hlasem. Ale vidím!!! Totiž, já jsem v neděli v noci přestala i vidět. Odborně se tomu říká zánět spojivek, fakticky to znamená, že jsem se v noci probudila a nemohla otevřít oči, teklo mi z nich moře hnisu a byla jsem celá oteklá. Nevidět, nemluvit, ...jen slyšet. Bez možnosti nějak jasně a zřetelně reagovat na věci vnější. Takový stav, kdy člověk není ani zcela uvnitř, ale ani venku. Tak zvláštně na pomezí.

Ale dny venku byly i tak moc příjemné. Tělo se trochu hýbalo a sálo slunce a chlad a doteky... Přikládám tedy pár obrázků Vášo-plenéru, který pořádal ateliér performance na FaVU.

Tady se všichni rozcvičují, hýbou a hýkají a zvuky vydávají... já ve spacáku pod stromem pozoruji a pospávám...


Tady performuji svoji pampelišku a její života koloběh...



Maryša stanuvší se kosou na svůj úkol o zeď opírajíc čeká...


Jeden z Boverů, jejichž jména si stále pletu... V tuto chvíli se jedná o performance, která získala minimalistickou podobu, neboť její autor si nejprve nemohl vzpomenout a když si vzpomněl, tak už se mu zase nechtělo :-)



Klarisa na pomezí cesty a pole... mezi kopřivami. Dívá se a čeká, skloní se mezi kopřivy a nechá si popálit záda...



Honza... zvuky a pohledy z jiného světa...


Bo jako Sto Žáááár Vy Sok ÉÉÉÉ Ho na pět íííííííííííííí ...

PetrV a TomášR


Z které kultury je která? DaRuRa říká že Ha je z Ruska, Bo z Turecka a já jsem postmoderní Francie... :-)



středa 7. května 2008

Zase zkracuji...

Za chvíli mi začíná dílna pro dospěláky... Dnes to bude "Futurismus - návyk na energii a smělost". Pak hned do Brna a zítra ráno na Sýpku za Vášou... ou hou hou.






A co se ještě stalo... Minulý týden jsem byla na Vysočině navštívit s Mag Jelínky. Bylo tam hmmm... nádherně, i když uvnitř mě docela drásavě. V sobotu vyrážím na výlet, nechávám jen tak rezovanovat jaro, vyhřívám se na slunci, a chvílema poslouchám hudbu... Na té fotce tady jen není poznat, že v tu samou chvíli pražilo slunce i jemně pršelo ...




Mezitím jsme s Klo, BlueSki, a Ro odvernisážovali v Brně na Lávce a já potom v neděli ještě v Solnici v ČBudějovicích. S Klo to bylo o industriální posedlosti a s holkama zase o Vlasech... A to mi připomíná, že jsem v úterý měla neodolatelné nutkání k tomu zbavit se starého a tak jsem zase o něco vlasově kratší. Ach... Teď už se to začíná blížit tomu, kdo jsem... Stříhala mě Bo a druhý den na to se ke zkracovací mánii připojila i Ha.






A tohle je mých cca 250 gumiček nasbíraných v minulých letech na ulicích Brna, Prahy, Canterubury, Londýna, Varšavy,...