Všechno se to mění...

Večer s přáteli. Poslední dobou mě podezřívají, že si vždycky večer něco "šlehnu". Pravdou je, že mi lecos nevtipné, obyčejné nebo dokonce nijaké připadá velmi vtipné ...a Raven to jen umocňuje (jak jinak). Ve středu nám např. stačilo zpívat na melodie od Nohaci slova: "pí pí pí pí..." Rupa to tedy trochu znervózňovalo, neb se jednalo o jeho srdeční písně a on byl ten, kdo nám k tomu dělal hudební doprovod. No, ale uznejte, že zpívat pípípípípí na melodii "Kam sme se poděli, kam sme se to poděli, kde je ti konec můj jediný příteli, zmizels mi kdovíkam, sám sám sám, jsem tady sám" je mnohem zajímavější.
Uf, teď už padám únavou. V noci jsem skoro nespala a teď jsem se vrátila ze Světozoru z klo-filmů. U jeho "Animy" jsem se úplně vnitřně (a asi i navenek) rozklepala (ale pak se zase chvěl Klo). A tohle je odkaz na Koněv, naši společnou postindustriální lásku, kam naši učitelé z FAVU museli jezdit na povinné socialisticky realisticky umělecké "praxe". A my tam teď jezdíme zkoumat "novou divočinu", znovu ožívající Genius loci, genius cvoci. Sbíráme tam zrezivělé železné mikrošpony a vracíme se pokaždé lehce přiotrávení, neboť tam intenzivně všechno nasáváme, prodýcháváme a ohmatáváme...
Tak tu je ten odkaz: http://eldar.cz/konev/

Na promítání byl taky Ri a chtěl po mě, abych mu řekla něco, co neví. Něco zajímavého... Nepřipadal mi vtipný, jen tradičně náročný. Ale to je zase asi můj filtr vůči jeho osobě. Zajímalo by mě, jestli se to někdy rozpustí. Myslím, že bych to mohla rozpustit jen já sama, ale bojím se, protože pak bych zase byla zranitelná a podle některých výkladových slovníků i naivní. A zase to je celé o důvěře a vůbec to je klasické blabla...
Taky jsem si ve Světozoru nabrala řadu černobílých pohledů... možná z nich vznikne nějaká další mandala. Kresba na nich vypadá komiksově. Je tam nakreslená hlava muže, která mi okamžitě asiciovala Tr. Asi trochu jednostraný pohled, ale nemůžu si pomoct... Mohla bych to svést na hermeneutický kruh a jít spát... Ale taky mi ten pohled připoměl můj program na MAlše a začala jsem uvažovat o tom, zda do něj mého komiksového programu pro ZŠ nezaintegrovat kromě tradičních alšovských hrdinů/ek také ty současné komiksáky. Možná by z toho vyšla zajímavá konfrontace. Kdo je to hrdina/ka a proč? Které znaky přetrvávají a které mizí... co je dobově podmíněné a co je nadčasové...
Uuuu, teď tu nádherně voní něco z kuchyně. Raveniště vaří... Je to bohyně :-) Andílek naproti tomu už spí... Nedivím se, skoro do rána po nás všech uklízel vánoční intelektuálně poeticko dada hudební mecheche. Mňam, tak už jsem to snědla. Domácnost se mezititím probudila a všichni začali organizovat výpravu na Slovensko.
Bylo mi trochu smutno, ale už mi zase není ...všechno se to mění. Stále...
Jak Honza potkal krále...

A Alaca (neboli Spěchající za snem) před chvílí o včerejším noclehu u mě v pokoji napsal: "Noc v koránu byla vcelku hřejivá záležitost: ). Jen je v něm trochu zima na nohy, ježto má příliš krátké stránky.. Ale reklamace se už nepřijímají, že? A co na to vy, šli byste po takové noci spíš do Mekky nebo Mediny? Prosím, do Sodomy a Gomory?... "

A vy? Já jdu do pruhů (tygra) pod obrázek lišky a sněhových jazyků...
Pusu na dobrou noc všem...