Bojím se...

Nosím v sobě lítost nad vlastníma chybama
nosím v sobě tvrdost
říkající ať necítím lítost
ale ať s tím kurva teda něco dělám, ne?

Nosím v sobě zmatek
který přebíjím odhodlaností
a takzvanou rozhodností
nosím v sobě něhu
kterou neumím vyjádřit

Nosím v sobě touhu po něčem čeho se bojím
protože co když to získám?
a bude to jiné než jsem si myslela
a co potom s tím?

Nosím v sobě lidi
na které jsem dávno zapomněla
zapomínám jména těch s kterýma jsem chodila
těch identit jsem měla příliš
a některé už prostě nepoužívám

Nosím v sobě radost z jemně mrazivého vzduchu podzimu
nosím v sobě chlorovanou vodu
protože studánky jsou daleko
nosím v sobě poutníka
který řeší outdoorové vybavení

Nosím v sobě milión dvě stě tisíc vzpomínek a víc
na milované lidi kteří žijí blízko v prostoru a přesto jsou nekonečně vzdálení
nosím v sobě slzy, které už prostě nikdy nevypláču
protože na to není čas
a vhodný okamžik
protože jsem společenská
a směšné je už jenom to o tom psát

Nosím v sobě Tygřici
a ta se cítí v kleci
bojím se jí otevřít
protože ...
co když mi uteče?
Bojím se jí nechat zavřenou
protože...
co když mi v ní umře?

Uuuaaaaaaaaaaaíííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!