Někdy mě překvapí, jak se některá rozhodnutí objeví. Jakoby z ničeho nic. Všechno je průhledně jasný.
Vynořila se hluboká pevná síla. Pozorovala jsem ubíhající světla a dívala se do tmy za nima. Klid. Jsem "on the road"...
Zvláštní, mám pocit, že mi teď v břiše roste strom a větve se postupně propínají vzhůru, do hlavy, do rukou, dolů se zanořují kořeny, prochází nohama, prsty a noří se do země, hluboko, hluboko...
Je podzim... na chvíli se přes zimu zachumlám a na jaře rozkvetu :-)
Tygřice klidně sedí po boku a hledí do dálky. Ona už to ví.
čtvrtek 9. října 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat