Znáte ten pocit, když se podíváte na nebe a září tam statisíce hvězd? Sametová jiskřící tma nabitá posvátnem?
A stalo se vám někdy, že jste se podívali a byla tam jen tma a prázdno? To nic, možná vám jen chybí nějaký ten "vitamín"...
Přemýšlím o síle rozhodnutí a vzpomínám na mou první opravdovou modlitbu, která zněla "Tak já do toho teda jdu."
čtvrtek 26. března 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
5 komentářů:
Modlitby se můžou sdílet, ne? Tak ja si tu tvoji s dovolenim půjčím and make it mine. Tak ja do toho teda jdu. Udelam, co bude v mych silach. And we will see. Tak...
:))
Ano...
Nemyslíš náhodou: "hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně"? ;-)
Tfuj, jdi mi k šípku s mravním zákonem :), to je strašení. Chtěla jsem ti Zdeni poslat píseň boží píseň od kapely Ošklid (první Vášova), kde je text : "jde to všechno nějak z kopce". Ale není na youtube. Tak snad dodám nějak jinak, ne nijak. Je moc dobrá, léčivá.
Ooo, to jsem zvědavá :)
Okomentovat