A Raven včera večer přenesla kříž z mého pokoje do jejího...

Konec roku, konec, konec... Opouštím a rekapituluji trochu s úlevou. Stalo se v něm vlastně docela dost zásadních věcí... alespoň navenek (dopsání diplomky, obhajoba, plánování svatby, šití diplomky, obhajoba, promoce, eko - kurz, mezitím výběrové řízení do práce, poslední prázdniny, třikrát stěhování, práce v NG, zakotvení v bytě "andělském" :-) , rozcházení se s Ho, totálně bláznivě šílené ne zcela šťastné zamilování se, zkoumání toho, jak žít sama - s někým,... s kým, jak, na jakých rovinách se lze s lidmi setkávat, ...a teď nečekané zastavení se...). Na jeden rok až až...

Ale ty poslední dny s Ra tu byly úžasné, klidné, povídací, zpívací, smavé. Raven včera večer přenesla kříž z mého pokoje do jejího a pak na noc vyndala Ježíše z postele :-) . Šla jsem si k ní ve 3 ráno lehnout... Spala jsem úplně mořsky ponořeně hluboce a ráno jsem nemohla z postele vůbec vyplavat... Ale Ra připravila k snídani krupicovou kaši a to už se nedalo odolat... Moc za všechny poslední dny a okamžiky děkuju. Děkuju vůbec za všechno, co mě v tom minulém roce potkalo, i když spoustě událostem ještě zcela nerozumím... A pořád nevím, proč nedokážu komunikovat s Ho. Ale možná to je všechno jenom o čase a odstupu, který teď zcela logicky nemůžu mít. Mrzí mě to...
Ale vím, že to nakonec stejně dobře dopadne :-)

Pusu a velké poděkování všem, co čtou... a díky kterým jsem mohla všechnu tu tichou, chvílema vášnivou a chvílema nesmyslnou krásu prožívat :-) Děkuju, děkuju, děkuju...