Horizontální poloha a její podoby... a není to o sexu :-)

Víkend s panem Valdsteinem, Ladou a Hollarem. To byla neděle, sobota byla spací, úklidová a návštěvová. Přijela Ma, maminka už od dvou holčiček. Navštívili jsme Hada s ženou a jejich malinkým Maty. Veselejší a spokojenější mimino jsem snad ještě neviděla. Pořád se smálo, mrkalo na nás všechny a všechno ho bavilo a taky pořád hopsalo. Vlastně to byl spíš takový hopík. Že by vliv maminčina farářování? Maty už vlastně jako miminko spolu s maminkou oddával... Byl schovaný pod talárem a koukala mu jen hlavička.

Víkendy mi teď připadají závratně krátké a rychlé a můj život vůbec... Jak to zastavit? Asi zase budu muset najet na režim méně spánkový...

Moc mi o víkendu pomohl Ra. Došlo mi to včera večer. Všichni jsme seděli u nás v "čajovně - obýváku" na zemi, vázali jsme staré i nové hadry na závěsy a ubrusy na batiku a povídali. Ra tak dlouho opakoval otázku, jestli to trápení (moje i Hane) není zbytečné, že jsem nakonec přišla na to, že jo :-) Chtění, lpění, představy,... jak jednoduché. Pořád jsme s Ha vynalézaly nějaké "ale", až už všechna "ale" zmizela. Prostě blbost... Milovat... a všechno ostatní je navíc... No, teoreticky snadné, v praxi fuška. Ale pravdou je, že se mi to povedlo... Tak teď na to nezapomínat, živit ten klidný pocit, který se při plném pochopení dostavil...

Teď, když si to znovu čtu, mám pocit, že můj blog začíná opravdu nabírat esoterické obrátky. Věřím tedy milý/á čtenáři/ko v tvou zasvěcenost či alespoň toleranci...

A ještě musím zmínit Bo. Žena, která sem přinesla na 14 dní tak úžasné světlo, že bude trochu těžké se s ním nepotkávat. Ale kdo ví... Kdy, kde, jak. Třeba na Vysočině? Třeba v Praze? Třeba... každý, každá jinde. Přesto v něčem spolu...

Ha (a teď to není jméno, ale citoslovce zastupující pocit uvědomění :-) Tedy "ha" , a to mi připomnělo, že Hane včera večer po rozhovoru s Ra přinesla "horizontální polohu" a četla modlitbu. Tak jsem si lehla a odříkávala spolu s ní. Smáli jsme se... zpočátku... ale fungovalo to :-) A Ra nás nejdřív moc nechápal, ale na závěř řekl: "To je krásný, to je pravda". A Hane vzala Indiga šla to praktikovat někam do stromovky... v 9 večer. A přišla za hodinu i s Ty. Hmmm, ale teď už nejvyšší čas, zalomit to znovu do horizontu...

Tak dobrou, mrou, mruuu... pro dnešek... A slibuji, že začnu psát méně chaoticky :-)