Jakoby mi zkřišťáloví svět

Zase drobím trochu světla do slov
Ty nejsi
a já Tě proto nemůžu najít
nejde Ti poslat sms nebo mejla a gps tě nemá v paměti
ještě jsem tě nevygůglovala tak jako Květa Jardu
ani na Tebe nejde myslet před spaním
protože nemáš obrys

Nohy si zahřívám růžovým polštářem
a všichni už dýchají sny do peřin
venku je vlhko a tma
na stěně se nám odlupují fotky přátel
a nikdo dnes nemá energii na to je přikurtovat zpět
zase jedna padá a šumí při tom po stěně
jak tam kreslí svýma hranama

a já zase zkouším své hrany obrušovat
a brouzdám při tom do příběhů jiných
abych viděla
jak to dělaj oni
surfuju hlavně za Klo
protože pro mě začal představovat lidský bezpečí
který není z jiný planety a cítím ho blízko
teď zaskřípaly dveře a vstoupila žena
v červených šatech

kýchám a myslím na Vášu
který dnes syčel v Lysé
a na kterého jsme nemohla protože se pořád trochu potím
a jsem na jehlách
akupunkturních
nejvíc mě baví ty co dostávám do hlavy
jakoby mi zkřišťáloví svět
a v hlavě mám potom větrový pocit
taky mě baví ta do břicha
protože jí necítím
cítím jen ten druhý párový bod
který vůbec nemám napíchnutý
načež Bratr řekl že mi ho taky napíchne
a že třeba pak ucítím ten první
tím mě rozesmál
což se při píchání jehel do břicha nemá...

večer se chvíli bavím s Lu o lažánkách a tantře
a znovu mě to naláká a znovu mě to odradí
tak zítra zasurfuji po tom
co nabízí praha
asi

myslím ještě na Ha
s čím asi dnes usíná v hlavě
a taky si vzpomenu na dnešní sen o Tygrovi
který byl konejšivý i když už z něj je jen mlha bez příběhu
a na to jak klečel a obejmul mě kolem nohou a kolem pasu
a bylo v tom moře něhy...

je 0:41 a půjdu spát
abych zítra mohla za Da na tržnici
obhlídnout český větnam a základnu naší
makro
bio
kuchyně