Před usnutím jsem otevřela okno a vzduch voněl tak příjemně. Nechala jsem ho otevřené celou noc. Odneslo mě to do letní noci. Ležela jsem jen ve spacáku na břehu jedné řeky, nade mnou hvězdy, vlhký chladivý svěží vzduch a tělo přisáté k Zemi a dýchající v jejím pomalém rytmu. Bylo opravdu léto léto léto a dalo se jen tak někam jít... kdekoliv se zastavit, kdekoliv usnout...
úterý 23. prosince 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat